Obrovskou podporou pro tým hráčů v KSJ B byl příchod staronového hráče Tomáše Nekvindy, který měl ze všech hráčů nejvyšší bodové skóre a dosáhl svou hrou na úspěšnost přes 90 %. Spolu s Milanem Juzou, oba hráči jsou z Dolního Újezda, který předvedl také velmi slušné výkony ve svých partiích, tvořili tito dva hráči pevnou součást týmu. Ten skončil v celkovém pořadí poslední soutěže družstev na perfektním druhém místě. Před nimi zůstal pouze Letohrad, který je na domácí půdě porazil. Zdá se, že Letohrad nebude usilovat o vyšší soutěž a mohl by Béčku, kde hrají i Úježďáci, přenechat možnost postupu do Krajské soutěže 2 (KP2). Tam se už nehrají pětičlenná družstva, ale hraje proti sobě 2x osm šachistů. Jezdí se do větších dálek a soutěž má vyšší prestiž ne KSJ.

V čem byl minulou sezónu šachový šotek?

V soutěžích měl šachový klub 3 družstva, a bohužel KP1 a KSS se hraje ve stejný den, takže jednou za 14 dní muselo usednout k šachovnici 18 hráčů. Když řádila například chřipka nebylo někdy snadné sehnat náhradu do všech družstev. Jednoznačnou výhodou je že KP1 a KP2 se nehrají paralelně, ale ob týden, takže by rázem nebyl problém s tím, že najednou hraje tolik lidí v jeden den.

Bez sponzorské podpory se šachy neobejdou

Královská hra nedílně patří mezi spolky, které jsou součástí Dolního Újezda. „Chtěli bychom poděkovat vedení obce za otevřený a přátelský přístup, který nám umožňuje hrát v prostorách, které patří vesnici. Pro nás je důležitá každá podpora, protože šachy jsou dlouhodobě podfinancovaným sportem,“ prozradil člen výkonného výboru šachového klubu Jaromír Odstrčil.

Na schůzi klubu jsme volili nového předsedu

Dosavadní předseda Peter Petrik, který držel jako poslední štafetu předsedy místních šachistů, rezignoval na svoji funkci a při další volbě přišla na řadu nová předsedkyně, dlouholetá hráčka klubu Lucie Bartošová. Doplněn byl i výkonný a revizní výbor. Členové klub Poděkovali svému předsedovi za mnoholeté úsilí a popřáli mu jako řadovému hráči mnoho štěstí. Peter Petrik se usilovně věnoval tréninku gymnazistů, z kterých jsou hráči, kteří se na šachovnici neztratí. I když někteří z nich odešli na vysokou školu do jiných měst, stále tu někteří mladší zůstávají a mohou podpořit šachový klub.

V klubu panuje dobrá atmosféra a hráči kteří zatím zkusili několik let působit v KSJ se těší na KP2. Čekají na ně tradiční letní turnaje, kde budou poměřovat svoji hru s hráči z jiných konců Česka.

Článek Král je mrtev, ať žije král. Místní šachisté zakončili sezónu. Mají nového předsedu a těší se na vyšší soutěž se nejdříve objevil na .

V salonku Hostince U Řeky se uskutečnil už několikátý šachový turnaj v bleskové hře s následným večírkem. Událost přilákala šachisty napříč generacemi. Žádný tří letý genius sem nezavítal, ale i tak byly sehrány pěkné partie. Vše začalo 20. prosince v 17:00 hodin. Hru a večírek zahájil vespolným přípitkem starosta Dolního Újezdu Miloš Vrabec, který ocenil nejenom vánoční turnaj, ale i hraní krajské soutěže, kterou v místním Domě s pečovatelskou službou hrají i místní šachisté.

Letos někteří šachisté nepřišli kvůli chřipce

Turnaje se letos zúčastnilo 13 hráčů. Bohužel, ostatní nemohli přijet kvůli delší vzdálenosti nebo je skolila chřipka, která všude řádí. Na poslední chvíli odřekli i někteří místní, kteří umí velmi dobře hrát, ale účast na večírku si zřejmě rozmysleli. I tak akce byla povedená. Hrálo se systémem každý hráč s každým, a protože šachistů byl lichý počet, měl každý hráč jedno volné kolo a bod k dobru.

Od hry všechny postupně odlákávala vůně různých dobrot, protože v kuchyni připravili skutečné lahůdky. V pauzách mezi jednotlivými koly se šachisté posilňovali pochoutkami z připraveného rautu.

Co vlastně znamená pojem „bleskovka“?

Blesková hra má své náležitosti, především, jak název napovídá, se jedná o rychlé hrací tempo. Na hracích deskách nezřídka dochází k prudkým zvratům, kdy slabší hráč může překvapit silnějšího. Je nutné být vyhraný a znát zahájení. Pokud se stane, že se hráč příliš zamyslí, zpravidla prohraje. „Bleskovky“, jak se partiím také říká popularizují šachy, jde o zábavu spojenou s rychlostí a postřehem. Tyto šachy s hracím časem 5 minut pro každého hráče jsou oblíbené i na mezinárodní úrovni mezi velmistry a po celém světě se hraje mnoho turnajů s tímto tempem na různých výkonnostních úrovních.

Kolik soutěží hrají šachisté z Litomyšle a Dolního Újezdu

V letošním roce má klub celkem 3 družstva, jedno v Krajském přeboru a dvě v krajské soutěži. Z klubu odešel Král remíz Jaroslav Pražák, a to na vlastní žádost. Šachisté ho nahradili velice silným hráčem mladšího ročníku, který v soutěži předvádí perfektní výkony. Jmenuje se Tomáš Nekvinda. Holt, mladé pušky umí dobře střílet.

Předseda oddílu Peter Petrik zase dal pěknou šachovou průpravu družstvu, které je tvořeno převážně gymnazisty z Litomyšle a následně i vysokoškoláky. Jde o nejmladší družstvo s velkým potenciálem.

Šachisté vám přejí rok 2026 prožitý ve zdraví, spokojenosti a dobré náladě.

Článek Šachy k adventu v Dolním Újezdu zkrátka patří se nejdříve objevil na .

Uplynulá půlroční doba zápasů byla vskutku bohatá na nepředvídatelné záležitosti. Hned zkraje si nevypnul mobilní telefon jeden z našich hráčů, takže jsme zhruba 10 minut po zahájení soutěže družstev prohrávali o jeden bod. Pravidla jsou jasná. Hráči u sebe nesmí mít mobil, protože v době chytrých telefonů jde lehce podvádět. Nesmí jim ani zazvonit, což se rovná okamžité kontumaci hry.

V dalším kole, při hře s Němčicemi, se situace otočila a pro změnu jeden z jejich hráčů nevypnul svůj telefon, který mu zazvonil, takže jsme měli bod k dobru. V letošní soutěži družstev byly opravdu vyrovnané manšafty a výkony šachistů. Někde zazářily mladé pušky, děti, které měly v útlém věku šachově, mentálně a kombinačně pořádně nabito.

Rád bych tady zmínil zápas s jedním z favoritů této soutěže. Při hře s Městečkem Trnávka jsme sice prohráli 1.5 | 3.5, ale všichni drželi krok  se soupeřovou hrou, než přišly první chyby. U mě se jednalo o partii, ve které jsem remizoval s hráčem, který byl výkonnostně o třídu výš a v zasloužené remíze jsem získal 0.5 bodu. Musel jsem hrát na plné obrátky, protože soupeř vyvíjel obrovský tlak. Druhou, bodově ohodnocenou partii, odehrál k vítěznému konci Ondřej Rejman a získal proti mnohem silnějšímu soupeři bod v divoké otevřené hře.

Jako kapitán družstva poloviny hrací sezóny (2024) hodnotím náš celkový výsledek velmi kladně a předpokládám, že prostor pro lepší výsledek v příštím roce existuje. Skončili jsme na 6. místě z 9 družstev (těsně za Svitavami a Chocní). Příští rok bychom měli více koučovat hru v každém kole, abychom případně neprohráli absencí strategie při vedení zápasů.

V brzké době plánujeme v Hostinci U Řeky velikonoční turnaj v bleskové hře.

V roce 2024/2025 hráli:

1. šachovnice – Jaroslav Pražák
2. šachovnice – Milan Juza
3. šachovnice – Jan Odstrčil
4. šachovnice – Milan Jasan
5. Šachovnice – Ondřej Rejman

-s výrazným přispěním Rudolfa Žídka a Volodymyra Barny (nastupovali často do zápasů jako náhradníci a často přinesli družstvu vyhrané partie)

Per aspera, ad astra. Ať žijí šachy

Občas mám rád bonmoty, hlavně ty od moudrých lidí, které přežily celá staletí. V tomto textu budu operovat s latinským citátem: „Per aspera, ad astra.“ Překládá se následovně: „Přes utrpení (překážky) ke hvězdám“. A pravdou je, že šachy, jako sportovní disciplína, mohou přinášet utrpení mozkovým závitům, protože člověka nutí přemýšlet…; třeba o více tazích dopředu. Bez toho se pořádná partie zkrátka neobejde. A my jsme v soutěži žhavili závity na plné obrátky. Občas se člověk, po vyhrané partii cítil, jako kdyby šel po mléčné dráze a slovy básníka: „Byl ve Velkém voze na noclehu.“ Ale takové opojení je krátkozraké a bědné. Usnout na šachových vavřínech může vzápětí, při další hře, přinést pořádný debakl. Je potřeba pořád makat, vzdělávat se, trénovat a hlavně hrát – se zanícením a vášní. Neméně důležitá je pro každého šachistu zarputilost, odvaha a touha vyhrávat. Nesvlékat kalhoty, když brod je ještě daleko.

Největší lekce zůstává v prohrané partii. No, stačí si jen představit, že máte výhodu a uděláte chybu. Šachové umění totiž zůstává ne v tom, že soupeře přehrajete, ale že partii dovedete do vítězného konce. Jsme nadšení hráči, odborným termínem amatéři, asi spíš poučení amatéři v tom nejlepším slova smyslu, protože profesionálové se šachem živí. V jednom českém snímku, který budu parafrázovat bylo přibližně tohle: „Šachový oddíl, pane správče, je sbor dobrovolných šachistů! To nejsou šachisté z amerického filmu!“ A tak ty prohry občas zabolí, protože si ukrajujeme 5 hodin z neděle, jednou za 14 dní po dobu půl roku. Pravý šachista se z prohry nesmí skládat, může ho to nahlodat, aby příště podal lepší výkon, ale nesmí se nechat zlomit. Jedná se o takové malé osobní zemětřesení. V tomto případě však šachy důmyslně napodobují život a prohra k životu patří. Díky ní se člověk vyvíjí. Kdo nic nedělá, nic nepokazí, ale zpravidla přešlapuje na místě. Je nutné se oklepat, poučit a jít dál. Těším se na další hrací sezónu. Musíme to ještě trochu vypilovat lidsky, ale věřím, že si vše sedne. Tým je totiž živý organizmus, a proto ho provází různé fáze. Důležitý je ale vespolný duch a ten se u nás nachází. Spojuje nás totiž láska ke královské hře. Chceme vyhrávat po ose družstva a také pokořit své vlastní limity. Člověk v sobě občas nachází sílu, o které neví, že ji má. Pro šachy to platí mnohonásobně.

Jan Odstrčil, kapitán družstva v roce 2024

Článek Vzestupy a pády šachistů? Druhá sezóna přinesla zlepšení hráčů se nejdříve objevil na .

Článek Vánoční večírek šachistů? Jak jinak než s turnajem se nejdříve objevil na .

Zábava opravdu dobře probíhala. A co by to bylo za šachovou oslavu, kdyby se na ní nezahrálo alespoň pár partií v královské hře? Kdo by čekal nostalgii a sentiment, byl by zklamaný. Žádné přílišné a vehementní ohlížení do minulosti, protože každý z oslavenců je aktivní, činorodý a věnuje se různým činnostem, takže se živě debatovalo, hurónsky smálo a konverzovalo o sto šest. Sešlo se přes 20 členů místního šachového klubu. Ne všichni jsou ve městě Litomyšl, a tak byla jejich účast cenná, protože přijeli ze vzdálenějších koutů České republiky.

Za šachový klub Litomyšl přejeme všem oslavencům zdraví, elán a radost ze života do dalších let.

Článek Šachisté z Litomyšle slavili významné jubileum 240 let se nejdříve objevil na .

S úderem sobotní 9. hodiny dopoledne už hráči seděli u stolů proti sobě a čekali na pokyn hlavního rozhodčího, kterým byl Martin Šmajzr, aby si mohli potřást rukama na pozdrav a začít partii. Polovina hráčům, kteří měli černé figury, zapnula na šachových hodinách odpočet času.

Hrálo se podle Švýcarského systému, což mimo jiné znamená, že v prvním kole proti sobě nastoupili nejsilnější hráči proti těm slabším. Úskalí tohoto jinak funkčního a celkem spravedlivého herního úzu je v tom, že z prvního kola si, až na výjimky, odnáší bod silnější hráč. Pro slabšího šachistu je tady zase jedinečná možnost zabojovat, překvapit a v neposlední řadě si zahrát partii s mnohem silnějším soupeřem.

Turnaj byl perfektně zorganizovaný, vše šlapalo jak strojek ze švýcarských hodinek (a věřte, že Švýcarský herní systém v tom nehrál nejmenší roli, takže vrstvení pojmů ze země, která je vlastně skoro ve všech zásadních ohledech neutrální, má být čistě náhodné). Jak by ne, když turnaj organizovali ostřílení profesionálové a pro šach zapálení lidé.

Nejsilnějším hráčem turnaje podle výkonnostního koeficientu Elo byl František Bernášek s ratingem 2511. Letošní 6. ročník byl mimořádně silně obsazený, a tak cca 11 hráčů mělo Elo přes 2000, přijeli dva mistři FIDE (FM), dva mezinárodní mistři (IM) a jeden mezinárodní mistr (GM), kterým byl už zmíněný Bernášek.

Z Litomyšle vyjelo na Kozlovský turnaj celkem 7 litomyšlských šachistů: Peter Petrik (s 5,5 body obsadil 18 místo) Jaromír Odstrčil (s 5 body obsadil 25 místo), Jiří Šváb (s 5 body obsadil 31 místo), Ladislav Zeman (s 4,5 body obsadil 36 místo), Jan Odstrčil (s 3,5 body obsadil 52 místo) Ondřej Rejman (s 2 body obsadil 67 místo) a Volodymyr Barna (s 2 body obsadil 68 místo). Hráči z litomyšlského šachového klubu dokázali ve svých partiích potrápit i výkonnostně mnohem silnější hráče.

U šachů platí (stejně jako v každém jiném sportu), že hrajete na plno, ať jste šachová jednička celého světa, České republiky, anebo klubový hráč z Litomyšle, vždy chcete vyhrát. Ne nadarmo se říká, že rozdíl mezi šachistou srdcařem a skutečným bojovníkem na hrací ploše oproti běžnému hráči je tem, že pravověrný vyznavač královské hry chce vždy zvítězit.

Glosa: Kdo hraje, chce vyhrávat

V půvabném sále vesnické hospůdky klapaly šachové hodiny, jako o život. Necelé stovce hráčů si div nekouřilo přemýšlením z hlav, a kdyby ano, byla by to jistě velmi hustá mlha kombinací, strategií, taktiky, výdrže a psychické odolnosti. Bylo slyšet pouze kakofonii klapajících hodin mezi hráči, kteří si předávali tahy. Někteří účastníci turnaje si už ráno dali pivo, aby se dostali do správné nálady, protože si do Kozlova přijeli spíše odpočinout a zrelaxovat se mezi svoji krevní skupinu.

Jiní chtěli být jako olivy, sami se drtit u šachového stolu; s čistou hlavou a zodpovědně ze sebe vymáčknou to nejlepší. Nejlepší může být vždy jen jeden, a právě o to se sváděla bitva.

A co věkové rozložení? Bylo opravdu do široka rozpřažené. Od dětí, třeba i budoucích šachových géniů až po ostřílené matadory, kteří se na šachovnici jen tak neztratí, i když zapálený a zkušený hráč ví, že ztratit se je snadné, jako v životě.

Mimochodem, šachy jsou jedním z mála sportů, kde dítě může porazit dospělého hráče. Každý nakonec vynaložil úsilí, které mohl a sehrál partie, jež ovlivňovaly jeho hráčské kvality, momentální rozpoložení a štěstí. Bez štěstí totiž nic nejde a litomyšlští šachisté ho měli v tom, že si mohli zahrát úžasný turnaj, na kterém bylo důležité vyhrávat partie, stejně jako zúčastnit se.

Článek Litomyšlští šachisté vyrazili na výkonnostně silný turnaj. Šachovnice byly plné ostrých partií, bojovalo se o každý bod se nejdříve objevil na .

K provedení takové šachové symfonie není zapotřebí orchestr ani komorní kvartet s nástroji. Stačí dva šachisté s bílými a černými figurami, každý z nich je dirigent a řídí svůj šestnáctičlenný ansámbl. Šachy jsou férová hra, kde každý hráč uplatňuje v gentlemanském a zároveň nekompromisním boji, který má jasná pravidla, strategické a taktické dovednosti. Jde také o jednu z mála her, kde dítě může porazit dospělého hráče.

Někdo šachy nepovažuje za sport, což je úplně nepravdivé tvrzení. Šachisté na mezinárodní úrovni musí pravidelně navštěvovat posilovnu, nebo cvičit, aby ustáli velký herní nápor. Když si člověk třeba představí, že přijede do neznámého města, může nabýt dojmu, že je trochu ztracený. Šachista je ale jako ryba ve vodě. Zpravidla v každém městě i větší vesnici je klub, kde místní holdují královské hře. Může tam zajít a vytvořit si nové známé a přátele, protože jazyk šachů stojí sám za sebe. Říká se: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“. S nadsázkou mohu říci, že každý šachista díky královské hře ovládá další jazyk.

Článek Glosa: Jsou šachy univerzálním jazykem? se nejdříve objevil na .

Ve vážné partii má totiž každý hráč přidělený určitý čas a je jen na něm, jak účinně s ním bude hospodařit. Příliš pomalá hra se stejně jako ta zbrklá nevyplácí. Důležité je vybalancovat střed a mít cit pro to, jak rychle můžu hrát. Když je času málo, a v koncové hře je pozice složitá, vyhrává ten, kdo je více psychicky odolný a pevný, zkrátka kdo vydrží finální tlak hry.

Aby byl čtenář v obraze: Po některých soupeřových tazích existuje mnoho variant, kudy se hra může ubírat. Je nutné zachovat klidnou hlavu a hrát v souladu se svým citem pro hru, nenechat se vykolejit nástrahami soupeře a vše s ohledem na časomíru dobře propočítat. Také na konci hry už bývají síly často vyčerpány a bez houževnatosti se žádný šachista, ať už na celosvětové úrovni, nebo té lokální, neobejde. Nakonec každý, kdo usedá k partii, a šachisté z Dolního Újezda netvoří výjimku, hraje obvykle se stejným nasazením jako ti nejlepší.

Článek Glosa: V šachu rozhoduje i psychologie hry se nejdříve objevil na .

Z II. Ligy k nám spadla družstva Vysoké Mýto A a Ústí nad Orlicí A. K tomu bylo nutné počítat s tradičně silnými družstvy z Pardubic, další v pořadí byla silná Chrudim, která dříve pravidelně hrála II. ligu. Zbylé B týmy Chocně a Lanškrouna měly A družstva, která hrály II. ligu a 50 % hráčů z jejich áčka hraje za tyto týmy.

Matematika měla neúprosná pravidla, 3 týmy z naší soutěže měly padat do nižší soutěže. Museli jsme získat alespoň 12 bodů, což v součtu znamenalo 4 výhry. Navíc jsme přišli o Jiřího Doseděla, pevný pilíř našeho týmu, který hrál za Vysoké Mýto. Od nového roku nám odešel Jakub Nešpor do USA v rámci programu Erasmus. Tento hráčský deficit nakonec zdařile nahradil nový host Karel Bartoš z Bohemky.

Po rozlosování bylo jasné, že papírově nejslabší týmy máme v prvních 4 kolech, a proto jsme museli všechny zápasy vyhrát. Postupně jsme porazili týmy Ústí nad Orlicí B, Poličku B, Rapid B. Před Vánocemi přišlo zásadní kolo s Letohradem. Zde jsme bohužel velice nešťastně remizovali 4:4, a to se nám málem stalo osudným.

Po novém roce přišli samí silní soupeři. Uhráli jsme jedinou remízu s týmem Polabin E a se ziskem 11 bodů a umístěním na 9 místě jsme se zachránili. Mezi opory týmu patřili: Martin Zeman se ziskem 6,5 bodů, Jirka Baroš se ziskem 6 bodů, Martin Daniel a Jaromír Odstrčil, kteří měli shodný zisk 5,5 bodů. Věříme, že příští sezóna bude lepší.

Článek Hráči se udrželi v divizi: Co vše přinesla napjatá sezóna 2023/2024 pro šachový tým A z Litomyšle se nejdříve objevil na .

Lekcí pro ně byl například tým z Městečka Trnávka, který byl papírově mnohem silnější, což se také ukázalo při samotném zápase, kdy tým na plné čáře prohrát. Pěkným překvapením byla naopak výhra proti Němčicím, které tradičně patří v krajské soutěži mezi favorizovanou skupinu hráčů. V prvním partii zvítězil Milan Jasan na 3 šachovnici, pár okamžiků na to si připsal bod Jan Odstrčil a zhruba půl hodiny po těchto dvou výhrách litomyšlského týmu rozhodl o výsledku družstva svou partií Ondřej Rejman.

Šachisté pečlivě analyzovali hry zapsané v partiářích, brousili svá zahájení, aby do další soutěže byli lépe vyzbrojeni. Pětičlenné družstvo provázela soudržnost a patřičný týmový duch. Většina hráčů odehrála všechny partie a s přihlédnutím k tomu, že jim první hrací období vlastně o nic nešlo hráli vcelku s lehkostí, tedy pokud zrovna někdo nebyl příliš přemotivovaný. Většina hráčů má nyní, po první účasti v soutěži 2 výkonnostní třídu, což je pěkný výsledek.

Na podzim, kdy začíná další ročník soutěže, hráči chtějí lepší výsledek. Už nebudou nováčky, protože 9 kol soutěže šachistu celkem prověří, a tak se těší na zajímavé partie a momenty v nadcházející šachové sezóně.

Článek Tým B si odbyl premiéru v krajské soutěži. Hráči se utkali s ostřílenými šachisty se nejdříve objevil na .